Ligový pondělník 6.3 – Slavia s Viktorkou kolísají a Sparta se dotahuje

napsal hoch - zveřejněno s laskavým svolením Vlka

Právě odehrané ligové kolo potvrdilo skutečnost, že plzeňská Viktoria má k podzimní herní pohodě daleko. Opět doma ztratila, tentokrát s remízovým králem z Olomouce. Slavia však zaváhala v Českých Budějovicích a má v čele jen jednobodový náskok. A na jediný bod od úřadujícího mistra se dotáhla Sparta pokračující v jarních střeleckých manévrech. Ze silné trojky má aktuálně nejlepší formu.

Na opačném pólu tabulky je nadále situace nadále dramatická. Na poslední příčce znamenající přímý sestup do druholigové společnosti zůstává Zlín. Ale ani celky nad ním nemají klidné spaní. Patnáctý a čtrnáctý tým čeká baráž s druhým a třetím celkem druhé ligy, a to rozhodně nebude jednoduchá záležitost.

Brno – Zlín 1:1 (0:1)

Brno vypadlo v pohárovém čtvrtfinále v Českých Budějovicích, možná už myslelo na ligové moravské derby. Oba celky před vzájemným soubojem na jaře svorně v lize získaly v pěti utkáních pět bodů, a v minulosti vždy vyhrával domácí tým. Tentokrát se body dělily. Blíže k nim měli svěřenci trenéra Pavla Vrby, kteří ještě tři minuty před koncem vedli 1:0. Gól vstřelil v úvodu matador Václav Procházka, z pozice stopera si naběhl na rohový kop a střelou z voleje skóroval. Tak trochu mě to připomnělo gól, který týž hráč vstřelil v dresu plzeňské Viktorie do sítě Atletica Madrid, zajistil tak vítězství 1:0 a prvenství v základní skupině Evropské ligy. Po obrátce mohl výhru jistit zkušený Libor Kozák, sám postupoval ba branku Martina Berkovce, který ho však vychytal. V závěru toho Zlín musel litovat.

Snaha Brna alespoň o vyrovnání byly evidentní, narážela však na dobře organizovanou defenzívu Zlína. Alespoň bod pro domácí zařídil tradiční střelec čtyřiatřicetiletý Jakub Řezníček. Tři minuty před koncem doklepl do sítě míč vyražený brankářem. Patnáct gólů za sezonu, to je paráda! Nad výsledkem 1:1 žádný ze soupeřů nejásal, Zlín zůstal na poslední příčce a jeho budoucnost je jasná, čeká ho tvrdý boj o přežití. V dalším kole hostí Hradec Králové a Brno cestuje do Teplic.

Pardubice – Ostrava 1:1 (1:1)

Zatímco Baník před tímto kolem prohrál třikrát v řadě, Pardubice byly stejně dlouho neporaženy a opustily poslední příčku. Neporaženy zůstaly i tentokrát, přestože by raději braly v boji o záchranu výhru. Nakročily k ní velmi dobře. Po třech minutách hry se v šestnáctce nejlépe orientoval osmatřicetiletý Pavel Černý a efektní zadovkou pokořil Jana Laštůvku. Ostravský Baník předváděl jeden ze svých nevýrazných výkonů, na hráče zřejmě negativně působí fakt, že vlastně i oni už hrají o záchranu, přesto se jim podařilo alespoň vyrovnat. Pardubický stoper Robin Hranáč zahrál ve vápně rukou, ani se mně nechce počítat ke kolika penaltám se tento plzeňský odchovanec přimotal, a Brazilec Cadu, hostující z Viktorie, srovnal stav na konečných 1:1. Oba trenéři Radoslav Kováč a Pavel Hapal jsou prý velcí kamarádi, maximální zklamání tak nemusel prožívat ani jeden z nich. Úspěšnější je ale Radoslav Kováč, který dal po podzimu poslednímu týmu tabulky herní tvář a v posledních čtyřech kolech s ním získal osm bodů.

Pardubice teď jedou do Vršovic na Bohemku, kde se jim na pronajatém stadionu v roli domácího týmu celkem dařilo, ale Ostrava přivítá Spartu. Rozjetou nabuzenou Spartu, která trhá především na Letné každého soka doslova na cucky. To bude náležitá prověrka Baníku, ukáže se, na co tento celek opravdu má. Zda předsezonní představy o evropských pohárech stály alespoň na trochu reálném základu, nebo byly vysněnou chimérou a skutečnost je docela jiná. Osobně se kloním spíše k druhé možnosti.

Viktoria Plzeň – Olomouc 1:1 (0:0)

Z posledních šesti vzájemných utkání před tímto střetnutím se zrodily tři remízy a tři jednobrankové vítězství Viktorie. Olomouc na jaře pětkrát remízovala a zcela jistě by před utkáním brala i remízu šestou. A tu se jí nakonec podařilo se štěstím uhrát. Tentokrát Viktorku příliš kritizovat nebudu, přestože měl výkon k dokonalosti daleko. Především v prvním dějství prakticky netrefila zařízení. Říká se, že „Není ranky, není branky!“ A domácí borci se tohoto rčení drželi. Až po přestávce začali ostřelovat novice v olomoucké svatyni Tadeáše Stoppena, nakonec vypálili na branku dvaadvacetkrát, jenže mezi tyče pouze čtyřikrát. Hru ale měli ve své moci, držení míče 62%:38%, poměr rohů 8:1. Zaslouženě se také Viktorka po hodině hry ujala vedení. Matěj Vydra nasměroval míč vlevo na v poločase střídajícího Johna Mosqueru, následoval ideální centr, Tomáš Chorý hlavou přiklepl Pavlu Buchovi, který přes hradbu bránících hráčů napálil míč k tyči. Vypadalo to, že je rozhodnuto, to přece nemůže Viktorka už pustit, ale definitiva to nebyla. Tradiční jarní chvilka nedůslednosti v plzeňské defenzívě přišla za pět minut. Na levé straně dostal míč volný obránce Jiří Sláma, únik zakončil krásným centrem a neobsazený Mojmír Chytil, o kterém se před utkáním asistent Pavel Horváth dušoval, že si na něj obrana musí dávat pozor, střelou bez přípravy pod břevno vyrovnal na 1:1. Ještě bylo času dost rozhodnout, na plac přicházeli ofenzivní borci, ale paní Štěstěna se ze Štruncových sadů přestěhovala na Hanou. Tutovku zazdil Matěj Vydra, do tyčí pálili Tomáš Chorý s Pavlem Buchou a ještě v páté minutě nastaveného času mohl rozhodnout Tomáš Chorý.

Pro plzeňský tým další domácí ztráta znamená, že podzimní realita možné obhajoby titulu začíná hodně drhnout. Bodové ztráty, které v první části soutěže byly výjimečné, v novém roce přibývají téměř každým zápasem. Z osmnácti možných bodů nasbírali svěřenci Michala Bílka pouhých deset a v každém utkání inkasovali. V první části sezony byla téměř bezchybná defenzíva silnou zbraní týmu, na jaře kupodivu není.  A navíc se z třetího místa tlačí Sparta, po víkendu už může být Viktorka na bronzovém stupínku a o titul budou zápolit jen Sparta se Slavií.

Olomouc vytěžila z minima maximum, i její trenér Václav Jílek přiznal, že tentokrát mělo jeho mužstvo spíše štěstí. Na jaře bez porážky se šesti remízami na kontě, je bilance tak trochu s otazníkem. Po jednom bodu konto přibývá pomalu, chtělo by to už nějakou tu výhru. Příště přijedou České Budějovice, dočkají se Hanáci? Část utkání odehrál i v Plzni dobře známý záložník Martin Pospíšil, který se vrátil s Polska a měl by se stát ve středu hřiště posilou.

Sparta – Teplice 4:1 (2:0)

Ve středu Sparta vydřela na libereckém oraništi postup do pohárového semifinále až po penaltách, ale v sobotu na ni čekal o poznání lehčí soupeř. Z Letné si Teplice naposledy odvezly body v roce 2018, od té doby zde nezískaly ani bod. V případě dalšího neúspěchu Severočechů se spekulovalo o odvolání trenéra Jiřího Jarošíka. Sparta utkání pojala podle svých představ. Útočila, útočila a útočila. Chvíli sice trvalo, než se trefila do černého, až po dvaceti minutách odšpuntoval gólový gejzír Jan Kuchta. A potom už nebylo co řešit. Rudé smečce navíc nahrála nekázeň teplického Abdallaha Gninga. V 35. minutě za stavu 2:0 inkasoval za faul žlutou kartu, sudímu následně zatleskal a Ondřej Berka byl nekompromisní. Tasil červenou a provinilce poslal pod sprchy. Přesilovku hrající Sparta tak neměla vůbec žádné problémy, skóre se zastavilo na stavu 4:0, v nastaveném čase potom předvedla domácí defenzíva humoristický silvestrovský kousek, když ve vlastní šestnáctce liknavostí přišla o balon, Babacar Sy udělal blafák Matěji Kovářovi a upravil na konečných 4:1. Za šest jarních ligových zápasů nastřílela Sparta dvacet gólů, což dělá průměr3,3 branky na zápas. Statistika držení míče 82%:18%!

Teplice hrají o záchranu nepřetržitě od podzimu 2017, vůbec nejdál situace došla na konci minulé sezony, kdy Severočeši zahučeli do baráže. V ní ale odrazili ambiciózní Vlašim. Mělo to být velké varování. Trenér Jiří Jarošík, který byl u mužstva od září 2021, požadoval kvalitnější posílení mužstva. Nebyl vyslyšen a teď po debaklu na Spartě se musel pakovat. Kouče majícího za sebou angažmá v roli asistenta u sparťanského béčka, v Liberci, Ružomberoku a v roli hlavního v Ústí nad Labem, Prostějově a slovinské Celje, by měl vystřídat Zdeňko Frťala, bývalý kouč Vansdorfu, Hradce Králové, Jablonce nebo i právě Teplic. Odvolaný kouč vedl Teplice v 54 zápasech, z nichž pouze 15 vyhrál. Bude mít nový trenér s tímto kádrem úspěšnější bilanci a zachrání celek v lize? Něco málo by mohlo naznačit už příští kolo, kdy Teplice přivítají Brno.

Slovácko – Mladá Boleslav 2:1 (1:1)

Čtvrtý celek tabulky trochu překvapivě doma nezvládl pohár a byl vyřazen Bohemians, což byla pro Slovácko druhá porážka v řadě, když v prvních čtyřech ligových kolech neprohrálo ani neinkasovalo. S Mladou Boleslaví neúspěšnou minisérii Slovácko přetrhlo, získalo tři body a upevnilo si pozici ve skupině, která bude hrát a 1. – 6. místo. Po deseti minutách hry vstřelil svůj druhý gól sezony Vlasij Sinjavskij, ještě do přestávky však Lavrin Jawo skóre srovnal. Po přestávce se rozpoutal boj, kdo z koho, ale lepší karta padala domácím. Autor prvního gólu ideálně nacentroval, zkušený obránce Michal Kadlec se vrhl rybičkou po míči a napnul síť podruhé – 2:1. Bylo rozhodnuto, Středočeši pokračují v nevýrazném jaru, dokázali porazit pouze 1:0 Hradec Králové a vzhledem ke kvalitě a šíři hráčského kádru, to rozhodně není dobré vysvědčení. V dalším kole jede Slovácko do Jablonce a Mladá Boleslav hostí Liberec.

České Budějovice – Slavia 1:0 (0:0)

Jihočeši se ve středu navnadili pohárovou výhrou nad Brnem, která je posunula do semifinále právě ke Slavii, Spartě a Bohemians. Dynamo neprohrálo už tři soutěžní zápasy v řadě, Slavia však z posledních sedmi soutěžních zápasů venku vyhrála šest, remízovala jen v Teplicích 1:1. V jihočeské metropoli se však zrodila dokonalá senzace! Domácí praktikovali dokonalý presink, velkého favorita do šancí příliš nepouštěli. Územní převaha ligového lídra byla bezzubá, ta tam byly jeho ofenzivní manévry z jámy lvové v Edenu. Tam každého soupeře zardousí, ale venku to někdy vázne. Projevilo se to už v Teplicích (1:1) a v Českých Budějovicích to bylo markantní. Po bezbrankovém poločase se čekalo, že Jindřich Trpišovský základní sestavu prostřídá a sešívaní se zvednou. To první se stalo, na hřiště hned přišli Petr Ševčík, Mick Van Buren, v průběhu ještě Stanislav Tecl a Ivan Schranz, na trávníku byla obrovská ofenzivní síla, ale když to nelepí, tak to nelepí. Slavia sice hrála ve druhém poločase aktivněji, ale koncovka byla chabá. A přišla rozhodující 68. minuta! Jakub Hora z hloubky vlastní poloviny poslal dlouhý pas ne levou stranu, tam se objevil nabíhající Nigerijec Quadri Adediran, s míčem se nepáral a z hranice šestnáctky poslal přízemní ránu od tyče do branky – 1:0. A to byl šťastný střelec, který přišel z pražské Dukly, na hřišti pět minut. Šokovaná Slavia najednou přestala hrát i to málo, co ve druhé půli hrála. Za chvíli měli domácí po závaru Adediranem další šanci, kterou Ondřej Kolář se štěstím zlikvidoval. Jihočeši mistrnou taktikou stav 1:0 udrželi a brali naprosto nečekanou výhru, jejíž hodnota při srovnání jejich ročního rozpočtu s tím, který má Slavia, ještě narůstá. Ale penězi nelze měřit všechno. V sobotu před natřískaným Edenem si to v jarním šlágru Slavia rozdá s Viktorkou. Možné je všechno, ale obrovská domácí síla sešívaných je staví do role favorita.

České Budějovice se po třech úvodních jarních porážkách hodně zvedly. Zřejmě se projevuje práce nové trenérské dvojice Marek Nikl, Tomáš Zápotočný, která tak dokazuje, že jejich první místo po podzimu s Příbramí ve druhé lize nebyla náhoda. Teď jde o to, zda Jihočeši na výsledek se Slavií dokážou navázat kvalitními výkony i v dalších duelech. Třeba hned za týden v Olomouci.

Liberec – Bohemians 1:3 (0:2)

Oba soupeři zažili smutnou a veselou pohárovou středu. Zatímco Liberec smolně ve čtvrtfinále vypadl na penalty se Spartou, Bohemians zabrali na půdě Slovácka, kde vybojovali postup. Oba týmy byly v lize tři utkání bez vítězství, hostům se v Liberci před tím nedařilo, z posledních pěti zápasů zde získali pouhé dva body za remízy. A v pohárovém trendu z Uherského Hradiště pokračovala Bohemka i na severu Čech. Přestála úvodní tlak Liberce a sama po čtvrthodině udeřila. Erik Prekop poslal do tutovky Václava Drchala, který neomylně zacílil, a hosté vedli. Vycházeli z bloku a spoléhali na protiútoky. V nastaveném čase prvního poločasu přidal Jan Matoušek druhý gól a nad Libercem se začaly stahovat mračna. Filip Prebsl sice snížil, ale konečné slovo měl opět Jan Matoušek, který dal výsledku konečnou podobu – 1:3. Fandové Bohemky byli na vrcholu blaha, za všechny to v diskusi na jejich stránkách vyjádřil JohnZ: „Perfektní výkon a snad návrat na vítěznou vlnu. Naprostý jistoty Hůlka s Jedličkou. Dnes famózní Matoušek,ale i Prekop a Drchal. Největší moje radost Kadlec. Pokud bude na sobě pořád tvrdě pracovat, může to někam dotáhnout. Na svůj věk a těch pár minut v lize si počíná jako mazák. Velký přehled a konstruktivní řešení. On a po návratu z Varnsdorfu Osmančík by mohli být odchovanci s trvalým místem v základu. Ještě k Matouškovi. Tohle musí potvrzovat v každým zápase. Nejde odehrát jeden dobrý zápas z deseti. I u nás musíme mít na mladý nároky podobně jako třeba v Bundeslize. Kvalitu musíš dokazovat pořád, na tréningu i v zápase. Jinak se z nálepky věčný talent nevymotá. Díky všem. Skvěle zvolená taktika na rychlý brejky.“ Klokani mají dvaatřicet bodů a probojovali se do první šestky, která bude hrát o titul a Evropu. Za týden hostí Pardubice.

Liberec pokračuje v jarních rozpačitých výkonech, dokázal zvítězit pouze 2:0 v Českých Budějovicích, jinak bral maximálně po bodu. Na střední skupinu o 7. – 10. místo má zatím dostatečný počet bodů, ale při dalším zaváhání se může propadnout do skupiny o udržení. V příštím kole se vydá na cestu do Mladé Boleslavi.

Hradec Králové – Jablonec 1:4 (1:0)

Oba týmy před tím získaly na jaře shodně sedm bodů, Hradec nedokázal svého soupeře už dvanáctkrát za sebou porazit a nedokázal to ani v sobotu. Hodinu hry to vypadalo, že se duel odehraje podle předpokládaného scénáře. Hradec vedl od 34. minuty gólem Filipa Novotného a nic nenasvědčovalo, že by mělo dojít k nějakému výraznému obratu. Během dvou minut v 53. a 54. minutě však došlo k dvěma zásadním momentům. Nejdřív výborně chytající Pavol Bajza zlikvidoval penaltu Václavu Sejkovi, aby za minutku před šestnáctkou sestřelil jabloneckého Jakuba Považance a byl vyloučen. Do branky šel z lavičky Michal Reichl. Oslabení soupeře využili hosté naprosto dokonale. Výborně hrající Jan Chramosta z trestného kopu právě za faul brankáře vyrovnal střelou do šibenice, Pavel Šulc vstřelil vedoucí gól, Jan Chramosta pojistil náskok a Matěj Polidar po přihrávce Jana Chramosty zatloukl hřebíček do hradecké rakve definitivně – 1:4 pro mužstvo Velkého Čápa. Východočeši vyinkasovali v nastaveném čase ještě jednu červenou, hříšníkem byl Michal Leibl. Po tomto faulu se mohl stát nejstarším střelcem ligy jedenačtyřicetiletý Tomáš Hübschman, ale nařízenou penaltu Michal Reichl zneškodnil.

Prohra tak byla pro hradecké borce nakonec ještě milosrdná. Trenér Miroslav Koubek si cela jistě láme hlavu, co s tím. V příštím kole jedou Východočeši na půdu posledního Zlína, a pokud by ani tam neuspěli, mohlo by se už mluvit o krizi. Když se nedávno novináři ptali dvaasedmdesátiletého hradeckého kouče, zda už má podepsanou novou smlouvu, tak odvětil, že se nejdřív musí Hradec zachránit. Měl svoji pravdu, ale zatím má Hradec bodů dost, může hrát v klidu. Zatím. Jablonec je zřejmě z nejhoršího venku, podruhé za sebou nastřílel čtyři góly. Do formy se dostal Jan Chramosta, který konečně využívá herní a hlavně střelecký potenciál, který v něm dosud spal. Uspějí – li Severočeši za týden doma se Slováckem, naděje na záchranu nabude reálné podoby.

Ligový pondělník -vedoucí trojka nezaváhala a uniká pelotonu

napsal hoch - zveřejněno s laskavým svolením Vlka

Právě odehrané ligové kolo potvrdilo dominanci Slavie, plzeňské Viktorie a Sparty v této sezoně. Všichni tři rivalové bodovali naplno, zatímco Slovácko padlo v Edenu. Odstup medailových příček od čtvrtého místa se tak zvýšil na třináct bodů.

Aspiranti na titul však mají rozdílnou formu. Sparta zaváhala jen na úvod jara remízou v Olomouci, Slavia zase ztratila v minulém kole v Teplicích, Viktorka prohrála už dvakrát a její jarní forma má zatím k dokonalosti daleko. Na opačném pólu tabulky se po dlouhé době vyhouply z posledního místa velmi dobře hrající Pardubice a Černého Petra přepustily Zlínu.

Zlín – Sparta 2:3 (0:2)

Sparta, která měla na jaře ze všech týmů nejlepší formu, neprohrála před tímto duelem se Zlínem osm zápasů, z nichž šestkrát vyhrála, ale Moravané zoufale potřebují každý bodík. Jejich trenér Pavel Vrba ještě nedávno seděl na rudé letenské lavičce. A Sparta jela v prvních pětačtyřiceti minutách v trendu posledních zápasů, kdy střílela gól za gólem. Mladé Boleslavi nasázela čtyři, Bohemce šest, Jablonci tři, a to ještě byla k soupeřům milosrdná. Ve Zlíně kralovala, a když po obrátce zvýšila na 3:0, bylo jen otázkou, kolik banánů ještě přidá. Jenže Pavel Vrba zřejmě o přestávce promluvil ke svým dosud ustrašeným borcům do duše, poslal na plac osmnáctiletého Toma Slončíka, který Ševce vyhecoval, a ti se najednou nebáli hrát. Bylo jich plné hřiště, během pár minut snížili na 2:3 a z tlaku mohli i vyrovnat, kdyby střídající Martin Fillo nepředvedl jeden ze svých zkratů svého dlouhého fotbalového života. V 82. minutě střídal, za tři minuty dostal první žlutou kartu, za minutu druhou a zároveň červenou. Oslabil tak citelně svůj tým, který se v závěrečném náporu hnal za vyrovnáním. Nakonec mohl srovnat v nastaveném čase i v deseti, ale gólman Matěj Kovář Pražany reflexívním zákrokem podržel a napravil tak svůj kiks, kdy málem nabídl Liboru Kozákovi vyrovnání. Vítězstvím 3:2 Sparta dokázala, že to s útokem na mistrovský trůn myslí vážně. V příštím kole hostí Teplice, což by neměla být překážka v další jarní spanilé jízdě.

Zlín zahrál po obrátce velice dobře, v první půli se však favorizovanému soupeři odevzdal až příliš. Herní projev mužstva se zvedá, ale body v posledních dvou zápasech utekly do ztracena. Mužstvu se neznámo kam ztratil zkušený obránce Adam Hloušek, což lakonicky okomentoval trenér Pavel Vrba: „Nevím, co s ním je. Nevím, jestli je na marodce nebo někde v Brazílii na pláži. Viděl jsem ho na začátku roku a pak se ztratil. Od té doby ho někdo hledá a já to nejsem. Touto cestou ho pozdravuju.“ V dalším kole dojde k moravskému derby na půdě Brna, kdy by další únik všech tří bodů mohl být osudový.

Mladá Boleslav – České Budějovice 2:2 (1:1)

Středočeši vyhráli poslední čtyři vzájemné zápasy, ale v letošním jaru doma ještě neskórovali. Dynamu se venku příliš nedařilo, situace v tabulce však velela pokusit se bodovat. A to se Jihočechům povedlo. Dvakrát sice inkasovali, ale pokaždé dokázali po standardních situacích vyrovnat. Poprvé z penalty Benjaminem Čoličem za ruku a podruhé Martinem Králíkem po rohu. V dresu domácích opět řádil dvaadvacetiletý rychlík Vasil Kušej, vstřelil první gól, dostával se do šancí a vytvářel je ostatním. Středočechům se povedl z druholigového Prostějova výborný kup. Zaujala i přihrávka nestárnoucího Marka Matějovského na druhý gól Vojtěchu Kubistovi. Jedenačtyřicetiletý matador už sice nedává celých devadesát minut, tentokrát vydržel na trávníku něco málo přes hodinu a stále dokazuje, že má mužstvu co nabídnout. Klobouk dolů! Opravdovou formu svěřenců trenéra Pavla Hoftycha otestuje za týden doma Slovácko. Dynamo podstoupí ještě větší zkoušku ohněm, doma nastoupí proti Slavii.

Bohemians – Brno 1:1 (0:0)

Bohemka neprohrála s Brnem již sedm utkání v řadě, v posledních dvou utkáních však vyšla bodově naprázdno. Hosté ale na cizí půdě nedokázali skórovat třikrát v řadě. V ďolíčku se to hostům podařilo, a samozřejmě u toho byl Jakub Řezníček. Na hranici šestnáctky dostal míč, obešel obránce a technicky placírkou podél gólmana Martina Jedličky vyrovnal na 1:1. A mohl před tím skórovat už v prvním poločase, to mu však střela nevyšla. V čele tabulky střelců má napsáno 14 gólů, což zcela určitě není konečná. A já si marně kladu otázka, proč to Jakubovi takto nestřílelo, když byl v sezonách 2017/18 a 2018/19 ve Viktorce? Góly jsme od něj očekávali, proto tenkrát přišel, ale ve 22 odehraných zápasech vstřelil pouhé dva (!), a bylo znát, jak se někdy na hřišti trápí. Inu, každému nesedne každé mužstvo, a potom, s přibývajícím věkem dozrávají zkušenosti. A jen ještě  perlička nakonec  – když Řezníček překonal golmana  Jedličku,  skóroval proti  bratrovi! Byť nevlastnímu, spojuje je  společná matka. I  o tomhle  je liga.

Bohemians zabrzdila v jarním rozletu šestigólová domácí nadílka od Sparty, následovala prohra 0:1 na půdě Českých Budějovic a teď alespoň bod s Brnem. Klokani šli do vedení pěkným gólem Erika Prekopa, brněnský střelecký fantom jim však výhru sebral. Do děje utkání významně zasáhl VAR, když zrušil na každé straně jeden gól. Netroufám si tvrdit, zda oprávněně, či nikoliv. To nám řekne až komise rozhodčích, osobně si myslím, že oba verdikty posvětí. Dalším testem pro Bohemians bude cesta do Liberce.

Viktoria – Liberec 2:1 (1:0)

Na Slovácku byla Viktoria bezzubá, sice držela míč častěji na kopačkách, ale ta koncovka… Chyběly náběhy na obou krajích hřiště, přesné centry do šestnáctky a pohotová střela. Chyběla přesnost v defenzívě, důslednost při krytí protihráčů, chybělo věcí moc a moc. Padesátiprocentní jarní bilance po čtyřech zápasech byla nejhorší za posledních pět sezon. Jakoby hráči po první prohře doma s Hradcem Králové přestali věřit ve vlastní síly. Měl to změnit domácí souboj s Libercem. Do něho Michal Bílek poslal trochu pozměněnou sestavu. Na pravém beku hrál Libor Holík, na post levého obránce se přesunul Milan Havel a Václav Jemelka hrál stopera. Luděk Pernica zůstal na lavičce. Na podhrotu nastoupil Adam Vlkamova a na levém křídle Jan Sýkora. Výsledkově změna přišla, Viktorka vyhrála 2:1, ale průběh utkání tak trochu okopíroval duel s Českými Budějovicemi. Většinu zápasu měli totiž Severočeši míč častěji na kopačkách, což potvrzují statistiky (49%:51% držení míče, 5:9 rohy, 9:10 střely). Body však vždy bere efektivnější mužstvo. Záložník Jan Kopic oslavil vstup do Klubu legend (300 zápasů v lize) pěkným gólem, když poslal v pádu hlavou odražený míč do sítě Hugo Jana Bačkovského po hlavičce Tomáše Chorého do břevna. Přestože Liberec měl také šance, fandové čekali alespoň pojistku v podobě druhé přesné trefy. Ale ta nepřišla. Naopak se dostavil trest. Lubomír Tupta si při průniku do šestnáctky lehce pohrál s obránci, nikdo z obavy faulu nezakročil a následná nepříliš prudká střela znamenala vyrovnání na 1:1. A nemohu se zbavit dojmu, že takové střely Jindra Staněk na podzim většinou likvidoval. Ale možná se pletu.

Viktoriánům ke cti patří, že nepodlehli depresi a dokázali udeřit ještě jednou. Centr Jana Sýkory prodloužil Václav Jemelka k Johnu Mosquerovi, který mířil naprosto přesně – 2:1. Štastný střelec v kleče s rukama vzepjatými k nebi děkoval Nejvyššímu, že mu po několika minutách pobytu na hřišti dovolil rozhodnou dramatický zápas! Zbytek děje už gólovou radost nepřinesl, snaha hostů o opětovné vyrovnání narážela na plzeňské zformované defenzivní šiky. Viktorka dohrávala opět s pěti obránci v sestavě. Pro mužstvo byl přínosem návrat Jana Sýkory, který se po dlouhé pauze snad vrací do formy. I přes kritiku herního projevu na sociálních sítích nezbývá než konstatovat, že účel světí prostředky a tři body jsou tři body. Viktorka je potřebovala jako sůl, a snad se hráčům po vydřené výhře zvedne sebedůvěra ve vlastní síly. Jak uvedl hráč Westa Hamu Tomáš Souček v pátečním rozhovoru pro Magazín Sport: „Psychika hráče je padesát procent výkonu. Pokud si hráč nevěří, hraje alibisticky, nic sám nepodnikne, nic nevymyslí. Ale pokud si věří, jde do všeho. Nebojí se obejít hráče, proniknout do vápna a vystřelit. Nebo zkusit střelu zdálky z napohled beznadějné situace. Ale musí si věřit!“ Přesně jako Lubomír Tupta v sobotu v Plzni.

Jablonec – Teplice 4:1 (2:0)

Jablonec jede už druhou sezonu, až na chvilkové záblesky v bídné formě také letošní jaro čekal na první domácí výhru. Teplice s ním měly stejný počet dvaceti bodů. V minulém kole domácí zcela jasně padli na Spartě, zatímco Teplice po nadšeném výkonu vydřely remízu 1:1 s vysoce favorizovanou Slavií, a to je ještě sudí obrali o penaltu. Tentokrát se však na Střelnici střílelo, a to pořádně. Řádila hlavně útočná dvojice Jan Chramosta – Václav Sejk, která se prakticky podílela na všech gólech domácích. Hostující mladík ze Sparty vstřelil dva góly a na jeden přihrál. Osobně ho považuji za velký příslib pro český fotbal. Teplice nestačily na bojovnost a nasazení domácích, elán a odhodlání z utkání se Slavií nechaly někde v Krušných horách. Utkání bylo kvůli silnému sněžení na pár minut přerušeno a dohrávalo se na sněhu, úrovni střetnutí to rozhodně nepřidalo, bylo jen otázkou, který s týmů si s těžkými podmínkami poradí lépe. Výsledek hovoří jasnou řečí, komu se to podařilo.

Teplice se sice nepropadly na poslední příčku, ale při celkové bilanci odehraných jarních zápasů, jsou hlavním kandidátem sestupu. Žlutomodrý tým není v dobrém rozpoložení, netroufám si tvrdit v rozkladu, ale odevzdaný výkon v klíčovém utkání, ve kterém se hraje o všechno, ledacos naznačuje. A to jedou Teplice v dalším kole na Spartu.

Olomouc – Pardubice 2:2 (0:0)

Sigma zatím zremízovala všechny čtyři jarní zápasy a do utkání před cestou do Plzně šla s touhou konečně zabodovat naplno. Východočeši se na jaře s otevřením nového stadionu zvedli, což mínili zopakovat i na Hané. A také to potvrdili měrou vrchovatou. Na bezbrankový poločas navázaly oba celky po hodině hry čtyřminutovou přestřelkou. A všem gólům sluší přívlastek „nádherný.“ Nejdřív se pardubický Michal Hlavatý těsně za šestnáctkou opřel bez jakékoliv přípravy ze vzduchu do míče a vymetl šibenici – 0:1. Za minutu na druhé straně pronikl do vápna domácí Jan Vodháněl a bombou přes celou branku skóre srovnal. A téměř z protiútoku nasadil k další přesné trefě Dominik Janošek, opět šibenice a Východočeši jásali podruhé. Hráli výborně, Michal Hlavatý přidal další gól, ale pro zjevný ofsajd uznán nebyl. Moravané se v závěru tlačili za vyrovnáním, ale dlouho to k ničemu nevedlo. Až v nastavené osmé minutě Mojmír Chytil pronikal do šestnáctky, zakopl o stín stopera Robina Hranáče a co jiného, než penalta. „Postižený“ hráč ji proměnil, konečný účet – 2:2. Když se zamýšlím nad výkonem Pardubic, už poněkolikáté musím konstatovat, jak děsivá je škoda, že Michal Hlavatý a Dominik Janošek už nejsou ve Viktorce, které ještě nedávno patřili. Oba jsou duší svého nového týmu, tvoří jeho hru, dokážou vymyslet a realizovat nadstandardní věci – viz oba góly. Oba dva jsou nadprůměrní ligoví borci. Olomouc nadále čeká na první jarní vítězství, remízovala popáté v řadě. Nic tragického, ale na velké jásání to také není.

Slavia – Slovácko 2:0 (1:0)

Před očekávaným duelem byly oba celky se Spartou na jaře nejlepší, ve čtyřech utkáních získaly deset bodů. Perfektně organizované Slovácko zatím ještě neinkasovalo, a bylo otázkou, jak zareaguje velká ofenzivní síla Slavie. Slovácko jelo. Ze čtyř jarních zápasů mělo skóre 4:0, získalo celkem deset bodů a mistrovskou Plzeň porazilo 2:0 i bez hlavního kouče Martina Svědíka na lavičce. Velkým tématem bylo, jak obstojí nejstarší ligová obrana s průměrem 34,8 let proti nejlepšímu ligovému útoku. Slavia chtěla dát zapomenout na nečekanou remízu 1:1 v Teplicích, a pokud si mínila udržet náskok před Viktorkou a Spartou, nezbývalo ji než vyhrát. To se jí nakonec podařilo díky soustředěnému výkonu a skutečnosti, že hosté nedokázali zopakovat předchozí jarní výkony, chyběla jim tradiční zarputilost a organizovanost hry. Jindy bezchybná defenzíva dovolila dvakrát sešívaným skórovat po rohových kopech. Slavia se šesti změnami v sestavě proti duelu v Teplicích skórovala hned v úvodu, kdy po rohu zůstal na hranici malého vápna zcela volný Peter Olayinka a nezadržitelně hlavou zavěsil. Pak už hráli domácí na jistotu ve snaze nepouštět Slovácko do brejků. V závěrečné dvacetiminutovce potom přidal střelec úvodního gólu a od léta hráč CZ Bělehrad po další nedůslednosti defenzívy druhou trefu a výhra 2:0 vrátila Slavii na první příčku s dvoubodovým náskokem před Viktorií a pětibodovým před Spartou.

To, co platilo pro Slovácko první čtyři jarní kola, bylo tentokrát pasé. Na Viktorku si doma hráči věřili, šli za vítězstvím, a na výkonu to bylo znát. Výkon v Edenu byl tak trochu ustrašený, i když pravdou je, že každé mužstvo hraje to, co mu soupeř dovolí. Viktorka minule dovolila příliš, Slavia teď nic. Za týden hostí tým z Uherského Hradiště nevyzpytatelnou Mladou Boleslav a bude chtít dokázat, že mu čtvrtá příčka patří právem.

Ostrava – Hradec Králové 0:2 (0:1)

Oba soupeři měli zatím na jaře na kontě čtyři body, ale pro Baník to byl teprve druhý zápas jara v domácím prostředí. A nezvládl ho stejně jako ten první, který prohrál s Jabloncem 1:2. Tentokrát ani neskóroval, přestože už po zranění na závěrečných třicet minut nastoupil Ladislav Almási. Protřelý trenérský nestor Miroslav Koubek hradecké mužstvo připravil dokonale, tak jak to on umí. I v 71 letech o každém protivníkovi do hloubky přemýšlí, studuje videa z jeho utkání, dělá si rozbory a výsledkem je naordinování správné taktiky. Bylo tomu tak i tentokrát, navíc mu nahrály hrubé chyby zkušeného baníkovského brankáře a kapitána Jana Laštůvky. Před první brankou podběhl centr z rohového kopu a Michal Leibl celkem snadno skóroval. Před druhou trefou se domácí brankářská jednička trestuhodně nedohodla s obráncem Davidem Lischkou a Matěj Ryneš skóroval do prázdné branky. V mezidobí mezi inkasovanými góly se Baník snažil, to se mu nedá opřít, ale pozorná a dobře organizovaná hostující defenzíva téměř nic nedovolila. A to co prošlo, likvidoval čaroděj Pavol Bajza. Domácí hře chyběla kombinace, myšlenka, postrádala jakoukoliv kreativitu, útočné akce byly spíše na náhodu.

Celkově Baník prohrál už šesté domácí utkání, na čtrnácté místo znamenající baráž má jen čtyřbodový náskok. Realitou je boj o záchranu! Teď čeká trápící se tým těžký výjezd na novou půdu znovuzrozených Pardubic. Hradec Králové přivítá na mladoboleslavském trávníku Jablonec.

Minulý týden se v odvetách evropských soutěží rozhodlo o tom, že do pohárových předkol v létě 2024 vyšle Česká republika celkem pět zástupců. Dva do Ligy mistrů, jednoho do Evropské ligy a dva do Konferenční ligy. Rozhodla o tom výhra Lechu Poznaň v odvetě 1. kola vyřazovací části Konferenční ligy nad norským Bodö/Glimt, která Česko udržela na patnáctém místě v klubových koeficientech.

Ligový pondělník -vedoucí dvojka ztratila, Sparta se dotahuje na čelo

napsal hoch - zveřejněno s laskavým svolením Vlka

Víkendové kolo fotbalové ligy ještě více vyrovnalo situaci v horních patrech tabulky, ale i na jejím konci. Vedoucí Slavia nečekaně ztratila dva body v Teplicích a plzeňská Viktoria dokonce všechny tři na půdě Slovácka

Na úvod patří omluva. V bitvě Bohemians se Spartou v minulém kole se nestal terčem kopanců Tomáše Čvančary domácí veterán Josef Jimdříšek, jak jsem nesprávně ve svém pondělním komentáři uvedl, ale explzeňský Jan Kovařík. Přehrával jsem si celou situaci několikrát a bylo to stejně málo, zmýlil jsem sr. Nic to však nemění na faktu, že útočník měl bez pardonu dostat červenou kartu. Média přešla incident téměř mlčky, pouze v pondělním televizním TIKI – TAKA se o kopancích rudého plejera debatovalo. Proč jen tam, je záhadou, vlastně není…

Nyní už ke kolu poslednímu, v pořadí dvacátému.

Bitva na Moravském poli mezi Brnem a ostravským Baníkem skončila zaslouženou výhrou domácích 2:1. Zbrojovka prohrála poslední dva domácí mače, a pokaždé inkasovala tři góly. Baník dokázal bodovat v obou jarních výjezdech a na stadionu v Srbské v posledních dvou duelech vyhrál. Tentokrát bylo všechno jinak. I díky tomu, že Brno má Jakuba Řezníčka. Nejlepší ligový střelec přidal další dva kusy a celkem jich nasázel do branek soupeřů už třináct. Brno vedlo 2:0, hostující a střídající Matěj Šín deset minut před koncem snížil, čímž odstartoval závěrečný tlak Baníku, ale v domácí svatyni zářil Martin Berkovec. Po šesti zápasech v řadě bez vítězství konečně Brno zabodovalo naplno. V jeho základní sestavě se objevil na stoperu Mohamed Tijany hostující z plzeňské Viktorie. Apropó Jakub Řezníček! Pamatuji si velmi dobře podobného útočníka, který si dovedl v šestnáctce najít míč do šance, ke kterému se balony do tutovek sami odráželi, lidově řečeno „měl čich na góly.“ Byl to na rozhraní padesátých a šedesátých let plzeňský Jirka Lopata. Dokázal balon napálit z každé pozice, stejně tak jemně umístit placírkou.

Výkon ostravského Baníku hodně naštval pravověrné fanoušky, kteří opět do moravské metropole přicestovali v hojném počtu. Jejich rozpoložení bylo znát i na sociálních sítích. Za všechny jakýsi Diego Grispanis. „Už jim konečně sáhněte na peníze. Teď máme ještě ty nejslabší soupeře, co budeme dělat potom? S každou další sezónou pod Brabcem je to horší a horší…. Máme čtvrtý nejhodnotnější tým ligy, tak problémy budou asi fakt jinde… Proč prodlužujeme smlouvy hráčům jako je Juroška? To asi fakt žádné ambice ten klub nemá …. Zřejmě je úplně jedno jestli to trénuje Panik, Kozel, Smetana, Vrba nebo Hapal. Taktéž jestli to vede Jankul, Grussman nebo jiní ..“ Něco pravdy na názoru fanouška zřejmě bude, protože Baník na jaře odvedl kvalitní práci zatím jen ve druhém poločase v Teplicích, kdy nastřílel pět gólů.

V duelu Hradec Králové – Mladá Boleslav hrály vlastně oba celky v domácím prostředí. No a vyhráli ti skutečně domácí z Mladé Boleslavi. Jejich výhru 1:0 zařídil Vasil Kušej pohotovou střelou z voleje a ještě k tomu z úhlu. Tento nadstandardně rychlý borec pláchl poté hradecké obraně ještě dvakrát, ale v jasných šancích neuspěl, skvěle ho vychytal čaroděj Pavol Bajza, který už v prvním jarním kole zazářil v Plzni. Autor prvního svého ligového gólu je trojnásobný dvaadvacetiletý reprezentant ČR do 21 let, zkušenosti sbíral v dresu Drážďan v juniorské Bundeslize, v druholigovém rakouském Innsbrucku a v našich druholigových klubech Ústí nad Labem a Prostějově.

Hradec Králové se nepotýká s bůhvíjakou formou. Na úvod jara překvapil výhrou 2:1 v Plzni, kde předvedl vysoce kvalitní výkon. Potom jakoby si borci Votroků mysleli, že se jejich soupeři pouze ukloní a odevzdají body. Vyřazení v poháru v Českých Budějovicích, domácí prohra 0:2 s Bohemians, potom částečné probuzení remízou 2:2 v Olomouci, ale teď opět „domácí“ propad. V příštím kole cestují Východočeši do Ostravy a oba celky budou jistě chtít vykročit k lepším zítřkům. Hradečtí toužebně očekávají dokončení nového stadionu, protože hrát stále na cizí půdě není žádná slast.

Liberec doma letos zatím příliš nezáří, jeho soupeř z Olomouce ve všech třech jarních utkáních remízoval. A remízoval i v tom čtvrtém. V souboji o první šestku šli Severočeši rychle do vedení brankou, která stojí za podrobnější popsání. Obránci hostů odražený centr z rohového kopu, asi dvacet metrů od branky si na míč naběhl Lubomír Tupla a rovnou z voleje ho nechytatelnou střelou napálil přesně k tyči. Krásný gól! Jenže Hanáci zabojovali a skóre otočili. Z penalty vyrovnal už slavistický plejer Mojmír Chytil a do vedení hosty poslal Jan Navrátil. Ale ještě za stavu 1:0 měl jít ven olomoucký zadák Lukáš Vraštil, sudí Michal Křepský za klasické sáně tasil červenou, ale VAR nesprávně zasáhl a z karty červené se stala žlutá. Na konečných 2:2 dvanáct minut před koncem upravil Lukáš Červ. Olomouc se pomalu stává remízovým králem, Liberec uhrál ze dvou zápasů doma vřadě pouhý bod. Na obou stranách maximální spokojenost rozhodně nepanuje.

Souboj Teplic s vedoucí Slavií měl jasného a troufnu si napsat, tisíciprocentního favorita. Zároveň šlo o souboj nejhoršího jarního celku s nejlepším. Severočeši před utkáním celkově letošní lize inkasovali nejvíce gólů (44), zatímco Slavia branek nejvíce nastřílela (60). Střetnutí bylo vyvrcholením sobotního ligového menu a skončilo velkým překvapením, troufnu si napsat malou senzací. Na jaře vstřelily Teplice jediný gól, nezískaly jediný bod a mezi slavistickými fanoušky se uzavíraly sázky, o kolik gólů sešívaní zvítězí. Odhady 0:3, 0:5 nebyly zvláštností a nepostrádaly realitní nádech. Při srovnání počtu a hlavně kvality obou hráčských kádrů se zdálo být vše jasné. Na Stínadlech se však děly věci!

Hned ve třetí minutě vyrobila slavistická obrana minelu, syn teplického manažera Štěpána Vachouška Tadeáš ji prchnul a mazácky prostřelil Ondřeje Koláře. Nastal totální chaos ve hře sešívané party i některých jejich jednotlivců. Tatam byla organizovanost týmu, jeho agresivita a nasazení. V transu hrající Teplice mohly přidat další gól, který by zřejmě lídra tabulky poslal definitivně do kolen. Severočeši měli za tohoto stavu kopat penaltu po ruce Igoha Ogbua, ale arbitr Tomáš Klíma ji nenařídil. Tento sudí se už po několikáté zachoval jako fanoušek sešívaných, nepomohl jim totiž poprvé. Slavia potom dostala šanci na obrat v podobě dvou správně nařízených pokutových kopů. První Mick van Buren ještě neproměnil, zaskvěl se Tomáš Grigar, ale při druhém už střídající Stanislav Tecl nezaváhal. Stav 1:1 vydržel až do konce, přestože Slavia druhý poločas po příchodu čerstvých hráčů mohutně útočila, ale Tomáši Grigarovi by slušela v Teplicích mohutná socha. Pokud se tedy skláři zachrání. Slavia sice po sobotních duelech zvýšila náskok před Viktorií na dva body, ale Západočeši měli před sebou těžké utkání na půdě Slovácka a jejich fanoušci byli ve velkém napětí, zda takový odstup zůstane, či jejich mužstvo sešívané v čele předběhne. Nebo v případě plichty bude platit stále jednobodový rozdíl. Na nedělní drama bylo zaděláno…

Noví trenéři českobudějovického Dynama čekali na první výhru. Domácí v celé sezoně před nedělním utkáním s Bohemians vyhráli doma jen jedinkrát. Potíž byla především ve střílení gólů. Za poslední čtyři utkání si zapsali českobudějovičtí pouze jedinou trefu do černého, a to byla vlastní plzeňského obránce Václava Jemelky. V neděli Jihočeši konečně zabodovali naplno. Klokani byli herně dobří, ale střelecké kopačky neměli správně seřízené. Dynamo dřelo, herní projev sice trochu vázl, ale bojovností často hodně dokážeš. A domácí dokázali! Dostávali se do šancí, jen Quadri Adediran z Nigérie spálil čtyři. Šest minut před koncem střídající Roman Potočný byl na správném místě a pohotově do sítě napálil odražený balon. Výhru 1:0 mohl v samotném závěru ještě pečetit Lukáč Čmelík, ale jeho sólo Martin Jedlička vychytal. Boj o udržení bude každým kolem gradovat, cenou zlata se bude vyvažovat každý získaný bod.

Pardubice – Zlín!!! V důležitém zápase prakticky o šest záchranářských bodů se utkalo nejmladší mužstvo s nejstarším. Zlín před tím čtyřikrát v řadě neprohrál, ale tentokrát se musel sklonit před elánem a nadšením pardubického týmu. Ke kvalitnímu hernímu projevu, přestože v něm tentokrát byly trochu výpadky, domácí přidali i střeleckou produktivity a zaslouženě zvítězili 2:1. Oba góly nesly plzeňskou stopu. V šesté minutě ve výtečné formě hrající Dominik Janošek napřáhl z dvaceti metrů a prudká střela skončila přesně v šibenici. Tak ukázková trefa se často nevidí… Po obrátce nejlepší hráč na hřišti Milan Hlavatý nacentroval, Robin Hlaváč trefil hlavou tyč a Ladislav Krobot trefil přesně. V nastaveném čase svěřenci trenéra Pavla Vrby jen výsledek kosmeticky upravili. Při pohledu především na hru Dominika Janoška a Michala Hlavatého, jsem hořce zalitoval, že již Viktorce nepatří. Jak by se teď hodili…

Slovácko – Viktoria. Slovácko letos doma ještě neinkasovalo, většinou rozhodovalo zápasy ve druhých poločasech a zlé jazyky tvrdí, že starší motor se déle zahřívá. Úřadující mistr venku v této sezoně zatím kraloval, když mimo svůj stadion neprohrál a z deseti utkání získal 24 bodů. Viktoria také porazila Slovácko pětkrát v řadě. Před týdnem jsem napsal, že pokud Viktoria nezlepší svůj herní projev, tak pravděpodobně ztratí na hřišti Slovácka body, a přesně to se stalo. Jestli si v sobotu fanoušci plzeňského mužstva po ztrátě Slavie mysleli, že je šance po vítězství vyhoupnout se opět na první příčku, museli být notně zklamáni. Místo aby pod kopačkami hostujících hráčů hořel trávník, předvedli ustrašený chaotický výkon plný nedůslednosti a chyb. Mužstvo není semknuté, nebojuje organizovaně jako jeden muž. Místo rychlých kombinací jen nakopávané míče, místo jistoty chyby v rozhodujících momentech. Před prvním gólem obránci odražený míč před šestnáctku, kde nikdo nebránil, zcela volný Vlastimil Daníček napálil míč k tyči a Jindřich Staněk, který měl zakrytý výhled, pozdě reagoval. Před druhou brankou zase Milan Petržela dokonale vyškolil Milana Havla, všichni očekávali přihrávku, ale explzeňský borec střelou na bližší tyč překvapil plzeňského brankáře, který si sám míč ještě vrazil do sítě. Ani se mi nechce počítat, u kolikáté inkasované jarní branky pravý bek Plzně byl. Řada hráčů má k ideální formě hodně daleko.

Defenzíva byla na podzim chloubou Viktorie, každý fanda fotbalu ví, že je základem výstavby hry mužstva, ale u Viktorie na jaře obranná činnost nemá pouhá okénka, v některých momentech jsou to výkladní skříně. Vymlouvat se na absenci Lukáše Kalvacha nelze, ano je mozkem týmu, ale Viktoria má dostatečně široký kádr, aby si s tím trenéři poradili. Začínám však pochybovat o opravdové kvalitě hráčů, kteří dosud seděli na lavičce a nedostali se do základní sestavy. Na Slovácku udělal trenér Michal Bílek změny, čtyřikrát střídal i v průběhu hry, měnil i herní rozestavení, ale všechno marno. V žádném případě nechci Viktorku zatracovat, pozorně ji sleduji od začátku šedesátých let, vždyť jsem zažil vzestupy a pády do druhé ligy. Posledních dvanáct let si tady v Plzni užíváme. Loňský mistrovský titul málokdo čekal, ale teď mám dojem, že si hráči myslí, že všechno půjde samo, že se vlastně nic neděje. Některá pozápasová vyjádření trenéra i hráčů po Slovácku tomu nasvědčují.

V dalších dvou kolech hraje Viktorka dvakrát za sebou doma s Libercem a Olomoucí, potom jede na Slavii. Povinností by mělo být získat v Doosan Areně šest bodů, jinak se může stát, že si do Edenu pojede mužstvo jen zahrát. Před jarem jsem osobně viděl plzeňský tým na konci ligy na třetí příčce, což se pomalu, pomaloučku stává realitou. Určitě bychom se v Plzni z třetí příčky nehroutili, ale zamrzí, když Viktorka hraje pod své možnosti. Adolf Šádek určitě současnou formu jen tak mávnutím ruky nepřejde. Vyžaduje vždy maximum od všech hráčů i trenérů.

Zvláštní pozornost si zaslouží Milan Petržela. Když hrál v Plzni, měl jsem pro něj velkou slabost, omlouval jsem i jeho některé herní výpadky. Fandím mu i i v dresu Slovácka. V neděli měl výrazný podíl na první brance a to, co předvedl devětatřicetiletý fantom s obranou Viktorky při druhém gólu, bylo obdivuhodné. V Plzni dokázal hodně, získával tituly, hrál Evropu, dostal se do reprezentace, tvrdil jsem, že odchází předčasně, a on to svými výkony v týmu Slovácka potvrzuje. Viktorku má stále ve svém srdci, což vyjádřil i po svém gólu: „Ano, neslavil jsem. Nehodí se, abych slavil proti svému milovanému klubu.“

Sparta – Jablonec. Letenští měli šňůru pěti domácích výher v řadě. Jablonci se venku nedaří, když mimo Střelnici prohráli čtyři z pěti posledních duelů- Výhra v Ostravě 2:1 v minulém kole měla být povzbuzením. Ale ztráty vedoucí dvojice byly především povzbuzením pro Spartu. Suverénně dokráčela k zaslouženému vítězství 3:0. když další tutovky zahodila. Ani pro karty stojící Tomáš Čvančara jí nechyběl. Střelecky se opět dařilo Lukáši Haraslínovi, který zaznamenal dva góly. Trenér Brian Priske zřejmě našel vhodné složení základní sestavy, vyhovující herní systém a Sparta se herně i výsledkově zvedá. Rudí hoši cítí krev Viktorky i Sparty, rozhodně se vrací do hry o titul. Pokud nebudou zbytečně ztrácet body venku, příští kolo hrají ve Zlíně, jejich velkou výhodou může být, že největší soky Slavii a Viktorii budou hostit před bouřícím kotlem na Letné.

Nakonec trochu ze slovenského soudku. V pátek jsem viděl v přímém přenosu opět utkání slovenské fotbalové ligy, tentokrát mezi Spartakem Trnava a Ružomberokom. Pětinásobný mistr Československa z konce šedesátých a začátku sedmdesátých let je v tabulce třetí, nahání Slovan Bratislava s Dunajskou Stredou a stále má šanci na titul. Ružomberok má možnost vyšplhat se do šestičlenné skupiny, která bude hrát o titul. Utkání mě zajímalo i z důvodu, že v kádru obou soupeřů jsou hráči, kteří v nedávné době byli součástí plzeňské Viktorie. Za Trnavu hraje Roman Procházka a za Ružomberok kdysi nadějný talent Martin Chrien. Velkým favoritem byli Bílí andělé, však také celých devadesát minut soupeře herně jasně válcovali, vytvořili si spoustu šancí, rohů, ale ružomberská defenzíva byla skálopevná. Jak ubíhal čas, na trnavské kopačky se vkrádala nervozita, snad i s vědomím toho, že se soupeřem domácí prohráli posledních pět zápasů. A prohráli 0:2 i tentokrát! Hosté z tří střel na branku dali dva góly, ten druhý právě Martin Chrien, který po odchodu z Viktorie zkoušel štěstí i v Benfice Lisabon. Domácí Roman Procházka proseděl celé utkání na lavičce náhradníků.

Nadchnul mě trnavský stadion, mohl jsem totiž srovnávat. Já osobně zažil ještě ten starý, když jsem v srpnu 1972 osobně naživo viděl duel tehdejšího mistra v sestavě s Jozefem Adamcem, Karolom Dobiášem, Laco Kunou, Kamilem Majerníkem, Dušanem Kabátem a dalšími mistry kopaného míče s ligovým nováčkem Škodou Plzeň. Hosté dirigováni Františkem Plassem předváděli velmi dobrý fotbal, dostávali se i do šancí, ale Ivan Bican neměl svůj den, dvě jasné tutovky zahodil, třetí zazdil Ján Gomola. A tak favorit nakonec vyhrál 2:0. Bylo vyprodáno (na rozdíl od pátku, kdy se v devatenáctitisícovém hledišti ztrácelo dva a půl tisíce diváků), fanoušci přáli svým, ale také dokázali ocenit výkon soupeře. Když Škodovka úřadující mistry svírala, několikrát se z hlediště ozvalo: „Bravó Franto Plass!“ Omlouvám se za trošku letitou jedenapadesátiletou vzpomínku, inu nostalgie…

ROLOVACÍ FOTBAL? CO TO VŮBEC JE?

Když jsme vymýšleli název pro hru, bylo to docela peklo. Celý život jsem tomu říkal "koberečkový" fotbal, protože se hrál na rozstříhaném koberci,  který se ručně nalajnoval a už se hrálo. Problém nastal v okamžiku, kdy se začal řešit překlad do cizích jazyků. Nakonec jsme se dopracovali ke kočkopsu "Footballec". Je to typický čechismus, ale za nás dobrý. No a tak šel do světa koberečkový fotbal jako Footballec, než vyšel v Deníku článek a v něm spojení "rolovací fotbal". Pojmenování, které mě dostalo na první dobrou. Tímto děkuji panu Mackovi, za jeho pohled na věc a neortodoxní název. No a co je rolovací fotbal? Za nás je to prima hra u které se naučíte pravidla fotbalu, procvičíte si mozkové závity u taktiky a strategie a při hře si zjemníte motorické schopnosti.

Psali o nás

V pondělním vydání Deníku vyšel článek o naší úspěšné hře. Děkujeme tímto redakci Deníku za nádhernou prezentaci a velmi nás těší, že můžeme tímto způsobem vykopnout do světa naši hru.

kraj_strana_11_2911.pdf

https://www.denik.cz/pribehy-a-rozhovory/footballec-podnikani.html